Pořadí planet podle velikostí. Která planeta je největší

Co je větší? V každodenním životě na tuto otázku odpovídáme bez váhání. Ve vesmíru však platí jiné měřítko a někdy je těžké uvěřit, že malé tečky, které vidíme na obloze, jsou ve skutečnosti tak obrovské, že je naše představivost nedokáže pojmout.

Vizualizace velikosti planet Sluneční soustavy

Tabulka pořadí planet sluneční soustavy podle velikosti

1. Merkur – nejmenší planeta sluneční soustavy – byl kdysi pravděpodobně mnohem větší. Zasáhl ji však obrovský kus hmoty, který ji zbavil většiny kůry a pláště. Zůstalo jen mohutné jádro obklopené poměrně tenkou vnější vrstvou.
2. Mars – zřejmě podobnější Zemi než Venuši – alespoň jeho povrch je viditelný z vesmíru. Je však menší než ona, takže se rychleji ochladila a její jádro přestalo rotovat a vytvářet ochranné magnetické pole.
3. Venuše – dvojče Země – alespoň co se týče planetární struktury. Protože jeho atmosféra je šílenstvím skleníkového efektu – tepla, mraků kyseliny sírové a žádné vody, která unikla do vesmíru.
4. Země – rozhlédněte se kolem sebe. Na této planetě se jaro opozdí.
5. Neptun – mohutná plynná koule helia a vodíku s pláštěm ze zmrzlé vody, čpavku a metanu. Hlouběji – jádro z hornin a ledu. Fouká tu chladno a rok tu trvá déle než 164 pozemských let.
6. Uran – nejchladnější planeta sluneční soustavy, teplota zde klesá na -224 °C. Vypadá také velmi nudně, protože na povrchu Uranovy atmosféry se ve viditelném světle téměř nic neděje.
7. Saturn – díky svým prstencům nejkrásnější planeta na světě. Je známo až 62 měsíců tohoto plynného obra a jeden z nich, Titan, je větší než Merkur. Má menší hustotu než voda, takže by na ní mohl skutečně plavat.
8. Jupiter je naopak největší planetou naší soustavy. Její hmotnost je 2,5krát větší než hmotnost všech ostatních planet dohromady. Jupiter je někde na pomezí mezi planetami a hvězdami – kdyby byl hmotnější (asi 50krát), zažehl by jaderné reakce a stal by se hnědým trpaslíkem – malou tmavou hvězdou-novinkou.

Velikosti hvězd

Wolf 359 – dosáhla toho, co se nepodařilo Jupiteru – stala se skutečnou hvězdou. Tento červený trpaslík je jednou z nejbližších hvězd k Zemi – leží od nás pouhých 7,8 světelných let. Je velmi aktivní a jeho jas se může rychle měnit během několika minut. V jeho blízkosti byste bydlet nechtěli.

Slunce – jistě ho znáte. Průměr 1 392 000 km (109 průměrů Země), plocha 6 090 000 000 000 km² (11 900 povrchů Země), objem 1 410 000 000 000 000 000 000 km³ (1 300 000 objemů Země), hmotnost 1 989 100 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 kg (333 950 hmotností Země). Uf. Horké.

Sírius – nejjasnější hvězda na pozemské obloze, kterou lze někdy spatřit pouhým okem i za denního světla. Psí hvězda, jak se Sírius nazývá, je ve skutečnosti dvojitý systém. Větší z obou hvězd, Sírius A, je mladá hvězda o průměru 1,7 Slunce, ale až 21krát jasnější.

Pollux – je Zemi nejbližší obr s průměrem 8krát větším než Slunce a svítivostí 32krát větší než Slunce. Má vlastní planetární systém a byla objevena planeta Pollux b podobná Jupiteru a Saturnu.

Arcturus – průměr 34 milionů kilometrů, povrch chladnější než Slunce. Arcturus je pozůstatkem dnes již zaniklé trpasličí galaxie, která byla pohlcena Mléčnou dráhou. Spolu s dalšími hvězdami tvoří Arkturiánský proud – pásmo hvězd, které se zdržují v naší galaxii, ale nepocházejí z ní.

Aldebaran – červený obr, vzdálený od Země 65,1 světelného roku. Na obloze vypadá, jako by byl ve společnosti pěti dalších hvězd, ale to je jen iluze – čtyři z nich leží daleko za Aldebaranem a neinteragují s ním. Jeden tvoří s obrem dvojitý systém.

Rigel – nejjasnější hvězda v souhvězdí Orionu, patří již do třídy superobrů. Je velmi horký, jeho povrch má teplotu 11 000 kelvinů. Hlavní hvězdu doprovázejí dvě menší hvězdy.

Antares – červený veleobr, jehož vnější slupka je poměrně chladná (3 400 K), takže i pouhým okem je vidět červenooranžové zbarvení. Odtud pochází i název – Antares je protivníkem Área neboli Marsu, který je také výrazně červený.

Betelgeuze – naše oblíbená hvězda. Její jméno znamená v arabštině ruka obryně. Betelgeuze je obrovský červený veleobr, který je tak velký, že v dalekohledu není vidět jako bod, ale jako malý disk. Každou chvíli (v astronomickém časovém měřítku) se může změnit v supernovu, protože se blíží ke konci svého hvězdného života. Až se tak stane, bude mít po určitou dobu jas srovnatelný s jasem Měsíce.

Hvězdný granát – za svůj poeticky znějící název vděčí krásnému, intenzivnímu červenému světlu. Kdyby se nacházel na místě Slunce, zaujímal by pozici stejně vzdálenou jako oběžná dráha Jupiteru.

VV Cephei – to už je hyperobr. Umístěná ve středu Sluneční soustavy by dosáhla oběžné dráhy Saturnu.

VY Canis Majoris – červený veleobr, jedna z největších a nejjasnějších hvězd ve známém vesmíru. Abychom pochopili jeho velikost, použijme srovnání. Pokud by Země měla průměr 1 cm, pak by Slunce bylo koulí o průměru 109 cm. V tomto měřítku by VY Canis Majoris mohla dosáhnout průměru 2,7 km.