Jak fotit meteority nebo asteroidy

Jak fotit meteority? Astro-fotografie se stává populárnější než kdy jindy. Hvězdy a Měsíc nejsou jedinými nebeskými objekty na noční obloze, které lze fotografovat. Fotografování meteorického roje je stejně vzrušující jako první pohled na padající hvězdu nebo ohnivou kouli zářící na noční obloze.

Co je příčinou meteorických rojů

K meteorickým rojům dochází při průchodu Země přes kometu nebo v její blízkosti. Meteorické roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, ve kterém jsou viditelné a ze kterého vyzařují.

Meteorické deště jsou skvělým objektem pro začínající astrofotografy, protože nevyžadují speciální vybavení ani dalekohled – jsou snadno pozorovatelné pouhým okem.

Kde a jak fotit meteorické roje

Meteorické deště se vyskytují po celý rok a lze je pozorovat na severní i jižní polokouli. Vyhledáním na internetu získáte spoustu informací o běžných i méně známých meteorických rojích, které se během roku vyskytují.

Meteory lze zachytit na “normální” fotografii noční oblohy i na fotografiích hvězdných drah. Můžete se vydat fotografovat během meteorického roje, který se vyskytuje s pravidelností, existují i sporadické meteory – náhodné meteory, které nejsou spojeny s konkrétním rojem.

Pozorovatele nacházející se na severní polokouli mají výraznou výhodu. Aktivita rojů je tam silnější než jižněji od rovníku. Důvodem je skutečnost, že většina hlavních rojů má meteory dopadajících na Zemi v oblastech nacházejících se vysoko nad rovníkem. Při pohledu ze severní polokoule se zdá, že tyto meteory poletují na obloze všemi směry.

Kdy se objeví meteorické roje

Na severní polokouli se pravidelně každý rok vyskytuje řada meteorických rojů. Patří mezi ně:

Kvadrantidový meteorický roj v lednu.
Lyridy v polovině dubna.
V únoru, březnu a dubnu můžete také očekávat proudění ohnivých koulí po obloze.
Eta Aquariidy v první polovině května.
Alfa Capricornidy koncem července
Delta Aquariidy v druhé polovině července.
Meteorický roj Perseid začíná v srpnu a může trvat až do prosince. Nejlépe je však uvidíte v polovině srpna, v září a na začátku prosince.
Orionidy v druhé polovině října.
Tauridy jsou aktivní dva měsíce, nejpočetnější jsou v první polovině listopadu
Leonidy v polovině listopadu, jsou poměrně nepředvídatelné, bohaté úkazy se objevují zhruba každých 33 let.
Geminidy v polovině prosince s nejsilnějším spolehlivým a pozorovatelným projevem.
Ursidy se objevují v prosinci.

Existuje několik meteorických rojů, které jsou nejlépe pozorovatelné z jižní polokoule. Mezi tyto přeháňky patří Alfa Centauridy, Gamma Normidy, Pi Puppidy, Piscis Austrinidy, Delta Aquaridy, Alfa Kozorožci, Dec Fénidy a Puppidy/Velidy.

Nastavení fotoaparátu na focení meteoritů

Jak fotit meteorit, nejlepší je začít fotit meteority se základní počáteční expozicí v manuálním režimu, f/2,8, 20 sekund, ISO 4000, vyvážení bílé 4000° Kelvina.” V závislosti na tmavosti měňte citlivost ISO a rychlost závěrky. S objektivem NIKKOR 14-24 mm, nikdy nepřekračujte čas expozice 25 sekund. K rozmazání hvězd dochází v důsledku rotace země při delších časech expozice.

Pokud chcete fotografovat meteorický roj a Mléčnou dráhu na jednom snímku, měli byste začít touto expozicí a od ní také pracovat.

Jak fotografovat meteorické roje

Stativ a časovač spouště/dálková spoušť je nutností.

Zaostřování může být v noci trochu složitější. “Používám živý náhled se zoomem na jasnou hvězdu nebo Jupiter. Otáčím zaostřením sem a tam, dokud hvězda [nebo planeta] nevyskočí. Chce to trochu cviku, ale jakmile to zvládnete, máte to. Zaostření vždy zajistěte lepicí páskou a ujistěte se že jste vypnuli automatické zaostřování.

Můžete také zaostřit na nekonečno: Při cloně f/2,8 při zaostřete na nekonečno nebo zaostřete na hvězdy.

Pro zvýšení kreativity můžete provést samostatnou expozici krajiny v popředí. Obvykle pořizuji dlouhou expozici asi 5 minut při ISO 2000, f/2,8, 4000°K se zapnutou redukcí šumu při dlouhé expozici, abych mohla zahrnout pěkně exponované popředí prolnuté s Mléčnou dráhou nebo noční oblohou.”

Je poměrně snadné naučit se rozlišovat meteory od jiných objektů na noční obloze, jako jsou letadla, Mezinárodní vesmírná stanice nebo družice. “Kontroluji, zda se nevyskytují meteorické deště, a snažím se fotografovat v doporučených časových rámcích,” poznamenává. “Letadla mají charakteristický vzhled s přerušovanými červenými světly, která se na záběrech objeví. Na jejich pozorování si zvyknete,” říká a dodává: “Pomůže také sledování vesmírné stanice a družic pomocí aplikací pro chytré telefony.

Světelný objekt se zúženými konci je meteor. V opačném případě můžete vyfotografovat letadlo nebo družici. Letadla a družice také často pokrývají více než jeden snímek, zatímco meteor se zřídkakdy objeví na více než jednom po sobě jdoucím snímku.

Používejte červenou čelovku, pro to abyste viděli na ovládací prvky fotoaparátu, pokud budete potřebovat něco změnit, ale červené světlo udrží vaše oči nastavené na noční vidění.