Kasiopeja je známá svým charakteristickým tvarem W, asterismem tvořeným pěti jasnými hvězdami v souhvězdí. Zleva doprava jsou to hvězdy Segin (Epsilon Cassiopeiae), Ruchbah (Delta Cassiopeiae), Gamma Cassiopeiae, Schedar (Alpha Cassiopeiae) a Caph (Beta Cassiopeiae).
Schedar – α Cassiopeiae (Alpha Cassiopeiae)
Schedar (někdy Shedir) je oranžový obr spektrálního typu K0IIIa, vzdálený přibližně 228 světelných let. Alfa Cassiopeiae se nachází v pravém dolním rohu asterismu W.
Její zdánlivá hvězdná velikost může být buď o něco jasnější, nebo slabší než Caph (Alpha Cassiopeiae), v závislosti na tom, který fotometrický systém se použije. Pohybuje se v rozmezí 2,20 až 2,23 magnitudy.
Tradiční název hvězdy, Schedar, je odvozen z arabského şadr, což znamená “prsa”. Název odkazuje na polohu hvězdy, která označuje srdce Kasiopeji.
Caph – β Cassiopeiae (Beta Cassiopeiae)
Beta Cassiopeiae neboli Caph je buď podobr, nebo obr patřící do spektrálního typu F2 III-IV, vzdálený přibližně 54,5 světelného roku. Je klasifikována jako proměnná hvězda typu Delta Scuti.
Proměnné hvězdy typu Delta Scuti, které jsou známé také jako trpasličí cefeidy, Al Velae nebo Al Velorum, obvykle vykazují kolísání jasnosti v důsledku radiálních i neradiálních pulzací na svém povrchu. Obvykle se jedná o obry nebo hvězdy hlavní posloupnosti spektrálních typů v rozmezí A0 až F5.
Caph má střední zdánlivou hvězdnou velikost 2,27. Její tradiční název je odvozen z arabského kaf, což znamená “dlaň” (tj. dlaň Plejád nebo sahající od Plejád, slavné hvězdokupy v souhvězdí Býka). Další tradiční názvy hvězdy jsou al-Sanam al-Nakah a al-Kaff al-Khadib.
Spolu s hvězdami Alpheratz v Andromedě a Algenib v Pegasovi byla Caph známá jako jeden ze Tří průvodců; tří jasných hvězd označujících rovníkovou kolu, pomyslnou čáru od Caph k Alpheratz k nebeskému rovníku, v místě, kde ji Slunce protíná při každé jarní a podzimní rovnodennosti.
Žlutobílá hvězda je 28krát jasnější než Slunce a čtyřikrát větší. V současné době se nachází v procesu ochlazování a nakonec se stane červeným obrem.
γ Cassiopeiae (Gamma Cassiopeiae)
Gamma Cassiopeiae je centrální hvězda ve tvaru W a v současnosti nejjasnější hvězda v souhvězdí. Jedná se o modrou hvězdu (spektrální typ B0,5 IVe), vzdálenou asi 610 světelných let, jejíž svítivost je 40 000krát větší než svítivost Slunce a která má přibližně 15 hmotností Slunce.
Gamma Cassiopeiae je eruptivní proměnná hvězda, která slouží jako prototyp třídy hvězd, proměnných hvězd Gamma Cassiopeiae. Vykazuje nepravidelné změny jasnosti, které se pohybují mezi 2,20 a 3,40 magnitudy. Hvězda rotuje velmi rychle a podél rovníku se vybouluje směrem ven. V důsledku rychlé rotace se kolem hvězdy vytváří “dekreční” disk ztracené hmoty a materiálu, který způsobuje kolísání jasnosti.
Číňané hvězdu nazývají Tsih, což znamená “bič”. Má také přezdívku Navi, kterou dostala od amerického astronauta Virgila Ivana Grissoma – Navi je Ivan psaný pozpátku. Hvězda sloužila astronautům jako navigační orientační bod.
Gamma Cassiopeiae je spektroskopická dvojhvězda, optická dvojhvězda s průvodcem 11. magnitudy vzdáleným asi dvě obloukové sekundy, přičemž jeden z nich má hmotnost srovnatelnou s hmotností Slunce. Oběžná doba je zhruba 204 dní.
Hvězda je známým zdrojem rentgenového záření. Množství rentgenového záření, které vyzařuje, je 10krát vyšší než u jiných hvězd třídy B nebo Be. Gamma Cassiopeiae byla první známou Be hvězdou (e znamená emise).
Ruchbah – δ Cassiopeiae (Delta Cassiopeiae)
Delta Cassiopeiae je zatmívající se dvojhvězda s periodou 460 dní. Patří do spektrální třídy A5. Je od nás vzdálena asi 99 světelných let a její zdánlivá hvězdná velikost se pohybuje mezi 2,68 a 2,74. Je čtvrtou nejjasnější hvězdou v souhvězdí. Tradiční název hvězdy, Ruchbah, pochází z arabského rukbah, což znamená “koleno”. Někdy se hvězda označuje také jako Ksora.
Segin – ε Cassiopeiae (Epsilon Cassiopeiae)
Epsilon Cassiopeiae je jasný modrobílý obr třídy B, vzdálený přibližně 440 světelných let. Je 2 500krát svítivější než Slunce. Jeho zdánlivá hvězdná velikost je 3,34. Stáří hvězdy se odhaduje na 65 milionů let a nachází se na konci cyklu slučování vodíku. Segin je pozoruhodná tím, že vykazuje neobvykle slabé spektrální absorpce helia.
Achird – η Cassiopeiae (Eta Cassiopeiae)
Eta Cassiopeiae je nejbližší hvězda v Kasiopeji k naší sluneční soustavě, leží ve vzdálenosti pouhých 19,4 světelných let. Je podobná Slunci; je to žlutobílý trpaslík třídy G se slučováním vodíku, o něco chladnější než Slunce, s povrchovou teplotou 5730 Kelvinů. Jeho zdánlivá hvězdná velikost je 3,45.
Achird má slabšího průvodce, oranžového trpaslíka třídy K se zdánlivou hvězdnou velikostí 7,51, který se nachází ve vzdálenosti 11 obloukových sekund. Obě hvězdy jsou klasifikovány jako proměnné hvězdy typu RS Canum Venaticorum; tvoří těsnou dvojhvězdu a mají aktivní chromosféry, které způsobují velké hvězdné skvrny, jež zase způsobují změny svítivosti hvězdného systému. Jasnost systému se mění o 0,05 magnitudy.
ζ Cassiopeiae (Zeta Cassiopeiae)
Zeta Cassiopeiae je modrobílý podobr (spektrální typ B2IV), vzdálený přibližně 600 světelných let. Její zdánlivá hvězdná velikost je 3,67.
Zeta Cassiopeiae je klasifikována jako proměnná hvězda SPB (Slow Pulsating B star), první hvězda svého druhu, u níž bylo objeveno magnetické pole. Rychlost rotace hvězdy je 56 km/s a její rotační perioda činí 5,37 dne.
ρ Cassiopeiae (Rho Cassiopeiae)
Rho Cassiopeiae patří do velmi vzácné třídy hvězd, žlutých hyperobrů, kterých je v současnosti známo pouze sedm v Galaxii Mléčné dráhy. Hvězda patří do spektrální třídy G2Ia0e. Je vzdálená přibližně 11 650 světelných let a patří k nejsvítivějším známým hvězdám. Navzdory své vzdálenosti je Rho Cassiopeiae viditelná pouhým okem.
Rho Cassiopeiae je 550 000krát jasnější než Slunce a její absolutní hvězdná velikost je -7,5. Její zdánlivá hvězdná velikost se pohybuje od 4,1 do 6,2. Hvězda je klasifikována jako polopravidelná proměnná. Zhruba každých 50 let u ní dochází k obrovským výbuchům, které mají za následek změnu svítivosti. V letech 2000-2001 hvězda při jednom z těchto vzplanutí vyvrhla asi 10 000 hmotností Země.
Předpokládá se, že Rho Cassiopeiae se již stala supernovou, protože spotřebovala většinu svého jaderného paliva, ale pokud je tomu tak, světlo z této události k nám ještě nedorazilo.
V509 Cassiopeiae
V509 Cassiopeiae je další hyperobr typu G, vzdálený nejméně 7 800 světelných let. Žlutobílá hvězda je klasifikována jako polopravidelná proměnná. Její jasnost se pohybuje mezi 4,75 a 5,5 magnitudami.
