Radiátory nebo podlahové vytápění? Jaké palivo a jaký kotel? Nebo možná tepelné čerpadlo? Na tyto otázky bychom měli odpovědět co nejdříve, již ve fázi plánování domu. Čím dříve tato rozhodnutí učiníme, tím lépe, protože pak bude naše svoboda volby největší.
Vytápění je nejnákladnějším zařízením v domácnosti, a to jak z hlediska investic, tak i provozních nákladů. Navíc nelze hovořit o komfortu, pokud topení funguje špatně nebo je nepohodlné. Vždyť topná sezóna trvá v našich klimatických podmínkách půl roku. Neexistuje žádný ideální způsob vytápění. Naopak, existuje tolik možných řešení, že je obtížné je všechny popsat.
Topné systémy jsou stejně rozdílné jako budovy a jejich majitelé. Někteří lidé jsou nadšeni podlahovým vytápěním v celém domě, jiní si zase nedokážou představit ložnici bez huňatého koberce, kde tento způsob vytápění prostě nemá smysl. Naštěstí není nouze o řešení. Nejdůležitější je ujasnit si, co chcete. Napodobování toho, co mají sousedé a známí, má často katastrofální následky.
Čím vytápět domov. Radiátory nebo podlahové topením
Volba mezi nástěnnými radiátory a podlahovým nebo jiným plošným vytápěním je zásadní otázkou. Ve skutečnosti je to ještě důležitější než výběr typu kotle a paliva. Jde o to, že je mnohem snazší kotel vyměnit, pokud s ním nejste spokojeni nebo existuje možnost přechodu na jiné palivo. Na druhou stranu i výměna radiátorů za nové znamená zásadní rekonstrukci celého domu a typický systém podlahového vytápění je zásadní rekonstrukcí takového rozsahu, že se k ní odhodlá jen málokdo.
Samozřejmě, že vše se dá zvládnout a existují i řešení, která výměnu topného systému značně usnadňují. V praxi se však rozhodnutí o tom, zda bude dům vybaven nástěnnými radiátory nebo podlahovým vytápěním, v dohledné době nezmění. Nanejvýš provedeme drobnou úpravu, například přidáním topné rohože pod dlaždice v koupelně.
Neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, co je lepší, zda nástěnné radiátory nebo podlahové, stropní či nástěnné vytápění. Každý systém má specifické funkce a omezení. V důsledku toho může být za určitých podmínek jeho použití první volbou, nebo naopak může být rozumnější poohlédnout se po něčem jiném.
Vnitřní teplota
Nástěnné radiátory lze snadno kombinovat s jakýmkoli typem kotle. K dispozici je také široký výběr elektrických modelů. Nedoporučují se však pro instalace s tepelnými čerpadly. Důvodem je skutečnost, že radiátory se obvykle volí pro teplotu průtoku 55-75 °C, což je pro tepelné čerpadlo velmi vysoká teplota. I když je čerpadlo schopno ohřát vodu v takovém množství, jeho provoz je pak mnohem méně hospodárný. Pokud tedy plánujete tepelné čerpadlo, je lepší zvolit plošné vytápění (podlahové, stropní nebo stěnové), u kterého teplota proudění obvykle nepřesahuje 40 °C.
Tepelné čerpadlo
Pokud uvažujeme o tepelném čerpadle, měl by mít dům nízkoteplotní plošné vytápění – podlahové, stropní nebo stěnové. Na druhou stranu se často setkáváme s mylnou představou, že pokud máte radiátory, nemůžete využít vysoké účinnosti spalování plynových kondenzačních kotlů. Jejich účinnost sice nebude tak vysoká jako u nízkoteplotního povrchového ohřevu, ale ztráty budou činit jen několik procent. Je to proto, že instalace s radiátory jsou navrženy pro přívod vody o teplotě např. 70 °C, ale ve skutečnosti je tato voda potřebná jen několik dní během sezóny, kdy venku mrzne kolem -20 °C. Po zbytek času není třeba, aby byla voda teplá. Jindy nemusí být voda tak teplá a tehdy se uplatní efekt kondenzace.
Podlahové vytápění má také svá omezení. Především nemůže být poháněn přímo z kotlů na uhlí, které jsou u nás tak oblíbené. Je nutné použít směšovací systém, který sníží teplotu vody na maximálně 55 °C. Jednoduše řečeno, teplota podlahy nesmí být ze zdravotních důvodů příliš vysoká. Při navrhování se proto předpokládá, že v místnostech by měla být maximální teplota 29 °C a teplota vody by neměla překročit 55 °C. S výhradou, že 29 °C je teplota, které se dosahuje pouze při nejsilnějších mrazech, běžně se doporučuje maximálně 26 °C.
Nízká teplota vody v okruhu podlahového vytápění je spojena se sníženým tepelným výkonem. Přestože jsou moderní domy stále méně energeticky náročné a podlaha o teplotě 29 °C vydává do místnosti až 100 W/m2 tepla, není to vždy dostačující. Jde o to, že povrchový ohřev ohřívá rovnoměrně po celé ploše, což je obecně považováno za výhodu. Tepelné ztráty v interiéru však nejsou rovnoměrné. K největším tepelným ztrátám dochází u vnějších stěn, zejména v blízkosti velkých oken a terasových dveří.
Vždyť izolační vlastnosti i velmi dobrého okna jsou nejméně čtyřikrát horší než u zcela průměrné stěny. A to často nelze kompenzovat ani zvýšením teploty podlahy v pásu v blízkosti těchto míst. Proto si získala oblibu tzv. okopová topidla, která se instalují do podlahy v blízkosti terasových dveří. Taková lokální injekce tepla může být velmi vítaná, pokud se plánuje velké zasklení.
Typická stěnová topidla předávají teplo především konvekcí, tj. samovolným stoupáním teplejšího vzduchu. Radiace má menší podíl.
Podlahové vytápění přenáší teplo především sáláním, ale dochází i ke konvekci. Je však méně intenzivní než u radiátorů.
